|
|
Nová synagoga a osudy Židů v Táboře na konci 19. století a ve 20. století
KAFKOVÁ, Anna
Bakalářská práce "Nová synagoga a osudy Židů v Táboře na konci 19. století a ve 20. století" popisuje dějiny židovské komunity, které jsou úzce spjaty s nově vznikající synagogou. Práce se zaměřuje na 19. a 20. století. Chronologicky popisuje osud synagogy od započetí stavby až po její zboření. V souvislosti s vývojem synagogy práce mapuje dějiny židovského obyvatelstva ve městě v moderní době a zejména vztah většinové společnosti k ní.
|
|
|
Zaniklá synagoga v Pelhřimově
PROKEŠOVÁ, Monika
Tématem diplomové práce je představení dnes již zaniklé novogotické synagogy v Pelhřimově, kterou v letech 1890-91 postavila Židovská náboženská obec v Pelhřimově podle návrhu vídeňského architekta Maxe Fleischera. Podle jeho návrhů vzniklo několik synagog ve Vídni i v Čechách. Diplomová práce tak zasadí pelhřimovskou synagogu nejen do kontextu Fleischerova díla, ale také do vztahu k některým dalším synagogám na Pelhřimovsku, stále existujících i zaniklých. Cílem diplomové práce bude nejen celkové zhodnocení židovské synagogy v Pelhřimově, ale také upozornění na její poválečný osud. Stavba totiž v centru města stála až do roku 1967, kdy ji tehdejší komunistický režim nechal zbourat a postavit místo ní obchodní dům Perla. Výsledkem práce by mohla být i virtuální rekonstrukce zaniklé architektury pelhřimovské synagogy.
|
|
| |
|
|
Hospodářské a sociální postavení příslušníků Židovské náboženské obce v Sedlčanech za Protektorátu Čechy a Morava (se zvláštním zřetelem k roku 1940)
KRUCHŇOVÁ, Lucie
Úkolem předkládané diplomové práce bylo vypracovat soupis židovského majetku v soudním okrese Sedlčany, který by poskytl odpověď na hospodářské a sociální postavení perzekvované menšiny. Základními prameny byly evidenční karty z kartotéky židů, přihlášky židovského pozemkového majetku politického okresu Sedlčany, policejní přihlášky a sčítání obyvatel z roku 1930. Získané informace o majetku se vztahují k roku 1940, proto i tato práce je zaměřena na období Protektorátu Čechy a Morava. První kapitola stručně čtenáře seznámí s dějinami židů v českých zemích se zaměřením na konkrétní lokality Sedlčanska. Nedílnou součástí je podrobnější nástin zásahů do hospodářského života židů nejen Třetí říší, na základě kterých pak získávali jejich majetek ?árijci?. Stěžejní částí práce je jmenný seznam židovské populace žijící v sedlčanských obcích před deportacemi, přehled rodinných vazeb a movitého i nemovitého majetku jednotlivců. Další významnou kapitolou jsou restituce majetku třinácti přeživších osob, které poukazují na reakci státu i jednotlivců na návrat židů po 2. světové válce a průběh úředního procesu. Součástí diplomové práce jsou grafy, tabulky, mapy s označenými obcemi, kde židé bydleli, a tři mapy ilustrující židovské osídlení v obcích Sedlčany, Kosova Hora a Petrovice, rodokmen rodiny Lurieových z Petrovic, inventární seznam zboží obchodu Luriových z Petrovic a v neposlední řadě fotografiemi některých židů žijící v roce 1940 v soudním okrese Sedlčany.
|
|
| |
|
|
Židovské obyvatelstvo soudního okresu Sedlec a jeho sociální postavení do roku 1945 (se zvláštním zřetelem k roku 1940)
KRUCHŇOVÁ, Lucie
Cílem předkládané bakalářské práce bylo zpracovat soupis židovského obyvatelstva v soudním okrese Sedlec a pokusit se vytvořit obraz jeho majetnosti. Výchozím pramenem byly evidenční karty z kartotéky židů, které doplnily policejní přihlášky a sčítání lidu z roku 1930. Práce je zasazena do období Protektorátu Čechy a Morava, proto jsem tomuto období věnovala kapitolu, kde mimo jiné vysvětluji pojem "žid" podle Norimberských zákonů. V práci je uveden přehled nařízení, která omezovala svobodu židů, ze kterého vychází pohled na nacistické oklešťování nenáviděné menšiny. Důležitou částí práce je popis fungování Židovské náboženské obce, který dává nahlédnout do organizace života této komunity. Pozornost byla věnována také sociální struktuře včetně dalších faktorů, které ji ovlivňují, proto práce obsahuje kapitolu, která poskytuje pohled na bádání v tomto směru. Součástí je soupis devadesáti čtyř osob židovského vyznání či původu sestavený podle obcí a v nich žijících rodin. Je doplněn textovou částí, ze které vyplývá hmotné a finanční zajištění jednotlivých rodin. Práce je doplněna přílohami: tabulkami a grafy, mapami a v neposlední řadě fotografiemi některých nacisty umučených židů figurujících v sestaveném seznamu.
|
host ::
RSS.